Na Konec světa do Národního parku Horton Plains

Na Konec světa do Národního parku Horton Plains

Srílanská vysočina je považována za jednu z nejrozmanitějších a také nejhezčích oblastí ostrova. Kromě tolik typických čajových plantáží zde najdeme husté deštné lesy, vodopády, jezera, jeskyně, jedinečnou faunu a flóru...A také Konec světa. Ten se ukrývá v nejvýše položeném národním parku Srí Lanky – v Horton Plains.

Velká otevřená pláň

Národní park Horton Plains, neboli Hortonské pláně, leží v jižní části srílanské vysočiny v nadmořské výšce nad 2100 m a zaujímají rozlohu 32 kilometrů čtverečních. Počasí na Srí Lance v této oblasti je chladné a větrné. Přes den teplota nepřesáhne 15 stupňů a v noci může i mrznout. Ročně zde naprší dvakrát více, než v jiných oblastech vysočiny a pramení zde tři velké srílanské řeky – Mahaweli, Walawe a Kelani. Přesto je zdejší vzduch mnohem méně vlhký než v jiných oblastech ostrova. Díky tomuto klimatu zde převládá vegetace typická spíše pro severské země.

Foto: Krajina NP Horton Plains

Sinhálci tuto oblast původně nazývali Maha Eliya Thanna, neboli “Velká otevřená pláň”, což vystihuje zdejší geomorfologii. Krajina je mírně zvlněná, porostlá travinami, keři a hustými lesy a vyčnívá jen několik vyšších kopečků včetně druhé a třetí nejvyšší srílanské hory. Obě hory však přesahují průměrnou nadmořskou výšku Hortonských plání jen asi o dvě stě výškových metrů.

Foto: Vegetace NP Horton Plains

Svůj současný název dostala Velká otevřená pláň po britském koloniálním guvernérovi tehdejšího Cejlonu Siru Hortonovi poté, co ji v první polovině 19.století “objevil” plantážník Thomas Farr.

Horton Plains jako lovecká oblast

Na Srí Lance je v současnosti na dvacet šest národních parků. Horton Plains je ale jediným národním parkem, kde nenarazíme na slony. Ti zde ještě na počátku 20.století žili, ale britští koloniální lovci je postupně vyhubili. Naštěstí se jim nepodařilo vylovit všechna zvířata a tak můžeme během brzké ranní cesty parkem spatřit popásající se sambary – jeleny, kteří jsou dnes jedním ze symbolů parku.

Foto: Sambar, NP Horton Plains

Na stromech kolem vstupní brány parku posedávají langurové, kolem poletují ptáci, mnozí z nich endemičtí, z mokřadů se ozývá žabí kuňkání, pod nohami nám proběhne ještěrka, na květech sedí motýly a někde v hustém lese se ukrývá i pár leopardů. Za denního světla ale žádného naživo neuvidíme. Hortonští leopardi jsou plaší. O jejich přítomnosti v národním parku svědčí jen několik fotografií a jeden vycpaný exemplář vystavený v informačním naučném centru budovy Farr Inn, která původně sloužila jako lovecká chata.

Foto: Exemplář leoparda

Lov zvěře na náhorní plošině byl zakázán v roce 1969, kdy byla oblast prohlášena přírodní rezervací. V roce 1988 pak byla povýšena na národní park. V současnosti je NP Horton Plains i na seznamu Unesco, za což vděčí právě své jedinečné fauně a flóře, kterou jinde na Srí Lance nenajdeme.

TIP: Vydejte se na jeden z poznávacích zájezdů na Srí Lanku. Srí Lanku v létě s českým průvodcem pořídíte na 11 dní už od 45 990 Kč.

Kudy na Konec světa

Hortonské pláně jsou dnes jedním z oblíbených výletních míst nejen mezi zahraničními turisty, ale i mezi místními. Do národního parku se dostaneme dvěma vstupními bránami buď od obce Ohiya a nebo z Pattipola. Na rozdíl od ostatních srílanských národních parků, není potřeba najímat si průvodce a ani jeep. Parkem totiž vedou tři nenáročné značené pěší stezky.

Foto: Pohled z Konce světa

Tou nejpopulárnější cestou je devítikilometrová okružní trasa vedoucí k vyhlídkovému místu známému jako World's End - Konec světa. Trasa začíná u budovy naučného centra a poté, co projdeme důkladnou prohlídkou strážců parku, kteří nám odeberou všechny plastové sáčky, zápalky a cigarety, se vydáme po udržované cestě obklopené zvlněnou krajinou k rozcestí.

Na rozcestí si můžeme vybrat, zda půjdeme napravo a nebo na levo. V podstatě je to jedno, na kterou stranu se vydáme. Na World's End dojdeme tak i tak.

Foto: Rozcestí, NP Horton Plains

Vyhlídka z téměř devítisetmetrového srázu Konce světa se ale kolem desáté hodiny halí do mlhy, a tak se většina návštěvníků vydává právě po stezce vedoucí nalevo, která je tam dovede dříve. Nejprve se dostaneme k “malému” Konci světa (Little World's End) a o pár set metrů dál pak k onomu ikonickému srázu, ze kterého se již zřítilo několik neopatrných selfíčkářů.

Foto: Little World's End

Stezka pokračující z Konce světa směrem nazpět k Farr Inn nás zavede k dvacetimetrovému vodopádu Baker's Falls. Ten nese jméno britského objevitele a lovce Sira Samuela Bakera, který v 19. století na Hortonských pláních lovil slony a jeleny.

Foto: Baker's Falls

Během procházky parkem si budeme připadat jako v jiné zemi. Zdejší krajina se totiž velmi odlišná od toho, co lze vidět v jiných částech ostrova. A velmi krásná.

- PR článek -

Článek byl zobrazen 24 124 krát.