Srí Lanka - dovolená na ostrově, na který se nezapomíná

Srí Lanka - dovolená na ostrově, na který se nezapomíná

Dejte se zlákat vábničkou barev, vůní a dálek. Navštivte tropický ráj. Ráj bez andělů, jak Srí Lanku neboli Cejlon nazvali Hanzelka a Zikmund... Chrámy, džungle, sběračky čaje, sloni, krokodýli, relaxace na plážích. Když jsem se dozvěděla, že jede i pár kamarádů z dřívější výpravy do Asie, bylo rozhodnuto.

1. den  

Letecky Praha-Amsterdam-Colombo.

2. den

Přesouváme se do státního útulku pro slony v Pinnewale. Byl založen na ochranu opuštěných nebo osiřelých divokých slonů, je nejpopulárnější ze všech atrakcí se slony na ostrově Srí Lanka. Mahauti se starají o jejich krmení, ale jinak se zde sloni pohybují volně. V určitou dobu je ženou ulicí k řece a to je teprve podívaná. Všichni sloni se hrnou do řeky, vyválí se v blátě a znovu koupel.

Po obědě následuje prohlídka zbytku skalní pevnosti v Yapahuwě. Stoupáme po příkrém schodišti, abychom se poprvé rozhlédli po okolí. Škoda, že prší, ale i tak je výhled úžasný.

3. den

Den začíná rozcvičkou na schodech v Mihintale. Hned se lépe šlape, když se ví, že odtud pochází cejlonský buddhismus. Tady Mihinda potkal a přivedl k víře sinhálského krále. Chůzi bez obuvi a nutnost zahalovat ramena a kolena nám vynahradil krásný výhled do krajiny. 

Před polednem se dostáváme k prohlídce staré Anuradhapury. Je nejrozlehlejší a nejvýznamnější ze starobylých měst Srí Lanky, byla centrem sinhálských království zhruba od 4. stol. př. n. l. do 10. stol. Prohlížíme velkolepé ruiny, dagoby, ale i opice, varany, ledňáčky, zoborožce, papoušky. Autobus nás pak i vozí od jedné dagoby k druhé. 

4. den  

Projíždíme krásně zelenou krajinou mezi jezery plnými leknínů. Zastavujeme - ta nádhera se musí vyfotit, později to platí i pro varany. Přijíždíme k jezeru v Polonnaruwě. Za chvíli nám na objednání dorazí i kola, rozsáhlý areál je nejlepší zvládnout ze sedla kola. Pak je možné vidět královský palác, královskou knihovnu, audienční sál, bazén, dagoby, chrámy. Hodně zajímavý je 9 m dlouhý kámen “Gal Pota“, který je celý popsán nápisy, říká se mu kamenná kniha a váží asi 25 tun. Nejhezčí jsou ale měsíční kameny, které se nacházejí vždy pod schody a jsou zdobeny zvířecími, rostlinnými i jinými motivy vyřezanými do kamene. Za prohlídku určitě stojí Gal Vihara, představuje vrchol sinhálských řezeb do kamene.

Foto: Srí Lanka, Gal Vihara - sedící Buddha

Pak už spěcháme na západ slunce k jezeru “Parakramovo moře“. Západ nezklamal. A co teprve hejna kaloňů, létajících proti měsíci, to je romantika!

5. den

Ráno přijíždíme k úžasné skalní pevnosti Sigiriya, která patří mezi největší zajímavosti na ostrově. Nejprve procházíme vodními zahradami. Jsou plné jezírek, ostrůvků, stromů a cesta skrz ně nás dovede až k úpatí 200 m vysoké skály, kde se po schodech začíná stoupat vzhůru. Asi v polovině se dostáváme k výklenku, kde se nachází řada obrazů krásných žen. Tyto kresby z 5. stol. jsou jedinými starými malbami na celé Srí Lance, které nejsou spjaté s náboženstvím. Za galerií vede stezka po příkrém skalním úbočí a je na vnější straně chráněná 3 m vysokou zdí. Najednou se úzká stezka vynoří na rozlehlou platformu. Zde se nachází vstupní brána ve tvaru obrovského lva, do dnešního dne se dochovaly pouze lví tlapy. Konečně jsme na vrcholku skály. Má rozlohu 1,6 ha, většina staveb je zde poničena, nejzachovalejší je asi vodní nádrž 27x21 m, která vypadá jako plavecký bazén, ale vzhledem k barvě vody ani moc ke koupání neláká. Z vrcholu je nádherný výhled do okolí. Sestupujeme a pěkně utahaní pak vyrážíme do Dambully, kde se nachází jeskynní chrámy. Je tu pět samostatných jeskyní a v nich kolem 150 zpodobnění Buddhy. Abychom je všechny viděli, musíme opět stoupat do kopce. Nic tu není zadarmo, ani krásné výhledy do okolí, vidíme i 22 km vzdálenou Sigiriyu.

Foto: Srí Lanka, Sigiriya

Zastavujeme za Dambullou, kde se nachází gedige (chrám) z 8. stol. Je to vzácný příklad smíšené buddhistické a hinduistické architektury. Vidíme tu několik tantrických řezeb se sexuální tématikou, je ale potřeba nasadit dostatek fantazie.

V zahradě koření je příjemně. Je to skvělá příležitost, jak poznat nový způsob užívání koření, které používáme celá léta. Za všechny vyjmenujme aspoň skořici, hřebíček, kardamon, pepř černý, muškátový oříšek, vanilku i všemi oblíbené plody kakaovníku a kávovníku. Na konec ještě masáž, to je přepych, bylo by škoda toho nevyužít.

Den jsme zakončili v skalním klášteře Aluvihara. Je to neskutečně malebné místo, až na jednu jeskyni, ve které můžeme vidět utrpení hříšníků. V některých jeskyních jsou pěkné fresky.

Než dojedeme do Kandy, musíme ještě zastavit u hinduistického chrámu v Matale. V chrámu Sri Muthumariamman Thevasthanam zrovna probíhá obřad. Všude hluk, barevné žárovičky a obrovské barevné vozy, vlastně obřadní kočáry, které táhnou lidé. 

6. den

Den začíná méně příjemným výstupem k sedícímu Buddhovi, co shlíží z kopce na město. Z horka rychle do příjemné zimy v autobuse přímo do Kandy. Město i jeho okolí je svěží a zelené, je to druhé největší město ostrova. Ohniskem Kandy je jezero s chrámem Zubu (Dalada Maligawa). Jdeme do stavby ukrývající nejdůležitější buddhistickou relikvii, posvátný Buddhův zub. Je tu vše možné i nemožné, ale Buddhův zub nám neukázali, asi nejsme ti vyvolení. Tak jsme si prohlédli alespoň muzeum.

Foto: Srí Lanka, Dalada Maligawa

Abychom poznali, jak Kandy žije, jsme vpuštěni do města. Je tu pěkný šrumec! Ještě chceme stihnout prohlídku největší botanické zahrady Peradeniya poblíž Kandy.

Zahrada, původně královská odpočinková, se rozkládá na 60 ha a její tři strany obtéká řeka Mahaweli Ganga. Prohlédli jsme si spoustu zajímavých rostlin. Impozantní ulici královských palem, kokosové palmy, seychelské palmy s ořechy vážící 10 až 20 kg, ulici ze stromů “dělová koule“ a obří fíkovník na velikém trávníku. Procházkou by se dal strávit celý den, je to skutečná nádhera. Ale nastává diskuse k dalšímu programu, polovina cestovatelů vystupuje na tržnici a druhá (včetně mě) se nechává odvézt na představení Kandyjských tanců. Nelituji, poprvé vidím i chůzi po rozžhavených uhlících.

7. den

Vyjíždíme k městečku Nuwara Eliya. Leží ve výšce 1 889 m a bylo oblíbenou náhorní stanicí Britů, kteří ji postavili ve stylu své vesnice. Vidíme pěknou poštu z růžových cihel, venkovské sídlo s loveckými výjevy Hill Club a golfové hřiště. Projíždíme čajovými plantážemi do továrny Pedro Tea Estate. Tady nás navléknou do slušivých zelených čepiček a zástěr - jdeme se podívat, jak se ten čaj vlastně zpracovává. První srílanský čaj vypěstoval v roce 1867 James Taylor, jako náhražku za kávové plantáže zničené chorobou.

Blížíme se k městečku Dalhousie, odkud se prý nejlépe vychází na Adamovu horu (2 224 m). Už je tma, takže Adam´s Peak nevidíme v celé kráse, jen osvětlenou cestu, po které půjdeme už v půl třetí ráno, abychom výstup zvládli do východu slunce.

8. den

Světe, div se, vážně jsme vstali a už v půl třetí kráčíme tmou vstříc Adamově hoře. Vycházíme z výšky 1 400 m a hora má 2 224 m. Než vystoupíme na místo, kde Adam poprvé stoupl na zem po vyhnání z ráje, čeká nás 800 m převýšení. Jiné legendy tvrdí, že stopa patří Buddhovi nebo je to dokonce stopa boha Šivy. Toto je už po více než tisíc let poutní místo. Vrchol zdoláváme po čtyřech hodinách. Úchvatné divadlo začíná okolo sedmé - slunce vychází, zní bubny, probíhá bohoslužba a nám se odkrývá úžasný pohled. Na východě se zdvíhá vysočina a na západě krajina klesá dolů k moři. Ještě několik minut po východu vrhá slunce přesný trojúhelníkový stín (obrys Adamovy hory) na vrchol blízkého kopce. Tak nádherný zážitek si určitě každý z nás uchová ve svém srdci. Ještě chvíli postojíme a pak začíná sestup zpátky.

Foto: Srí Lanka, východ slunce z Adamovy hory

V poledne začíná přesun na Horton Plains. Úzké cesty se kroutí mezi čajovníky, občas zahlédneme česačky s pytlem čaje na zádech, zastavujeme u nádherných vodopádů St.Clair a Devon Falls. Míříme do města Nuwara Eliya.

9. den

Ráno se vydáváme na procházku po pláních. Jsou to hlavně travnaté plochy s ploškami lesa, potoky, jezírky a neobvyklou výškovou vegetací. Nejprve přicházíme k Malému konci světa a pak na ten pravý Konec světa (World´s End) - nejproslulejší místo plání, kde severní Horton Plains náhle končí a terén prudce klesá téměř o 700 m. Je to jeden z nejkrásnějších pohledů na Srí Lance vůbec a my jsme měli štěstí a tu nádheru viděli. Sice jsme neviděli zde žijící leopardy, chlupaté hulmany nebo jeleny sambary, ale určitě slyšeli některé endemické druhy ptáků, např. rákosník proužkovaný, timálie šedohlavá, kruhoočko cejlonské, kos cejlonský, lejsek temnomodrý. Terén se stal malinko náročnějším, ale na konci je odměna ve formě vodopádu Baker.

Za průtrže mračen jedeme dále do Elly. Město je posazené v údolí, odkud je skrz Ella Gap (soutěska) vidět na pobřežní pláň, ležící téměř o 1 000 m níž.

10. den

Po cestě z hor zastavujeme u vodopádu Rawana Ella, údajně je nejdivočejší na Srí Lance. Hezčí byl 170 m vysoký vodopád Diyaluma, ten přepadává přes útes do jezírka pod sebou a je velice malebný. Probíjíme se skoro džunglí - eukalyptové stromy, varan skvrnitý, palmy, banánovníky, chlebovníky, rýžová políčka - až k sochám Buddhy vytesaným ve skále nedaleko Buduruwagaly. Postavy prý pocházejí z doby kolem 10. stol. a gigantický stojící Buddha stále nese stopy původního štukového roucha.

Po obědě pokračujeme do Kataragamy. Spolu s Adam´s Peakem je to nejdůležitější náboženské poutní místo na ostrově. Posvátné je pro buddhisty, muslimy i pro hinduisty. Za řekou Menik Ganga se z malé obytné části města táhne komplex budov tří náboženství. Nesmíme se zapomenout zout a sejmout pokrývku hlavy.

Foto: Srí Lanka, Kataragama

11. den

V půl šesté, ještě za tmy, nás džíp veze do národního parku Yala West. Je směsicí křovin, plání, poloslaných lagun a skal. Mezi nejznámější obyvatele parku patří sloni, těch jsme viděli hodně, zato leoparda jsme nezahlédli, možná spíš on nás. Potkal nás jelen axis, divocí kanci, buvoli, opice. Hodně zajímaví byli krokodýli, jak ve vodě, tak na suchu. Páv na stromě a mnoho dalších ptáčků, kteří zaujmou svou barevností, např. ledňáček.

Foto: Srí Lanka, Národní park Yala

Příjemné dopoledne je u konce a my opět pokračujeme v přesunu směr Tangalla. První pobyt u moře začíná právě zde, vlny jsou docela velké.

Po večeři sedíme na terase. Moře burácí, měsíc se v něm koupe a my se pomalu chystáme na pláž v malé vesnici Rekawa, kde budeme pozorovat želvy (karety zelenavé), jak kladou vejce. Jedna kareta si vyběhla na pláž. Dnes jenom jedna, včera jich prý bylo devět. Romantika místa se po pár hodinách vytrácí. Moře, palmy, měsíc, hvězdičky, vše je jedno. Kareto dělej! Místní ochranáři nás zavolali na místo činu až když se kareta s funěním vracela do moře.

12. den

První zastávka je již za chvíli v soutěsce Ho-o-maniya na pobřeží. Vzedmuté moře žene vodu 23-metrovým přírodním komínem ve skalách a ta pak tryská do vzduchu do výšky až 18 metrů.

Druhá zastávka je u chrámu Wewurukannala Vihara. Je zde 50 m vysoký sedící Buddha, největší na Srí Lance. Chrám má tři části, ta nejstarší je 250 let stará, v další uvidíte modely démonů a hříšníků v životní velikosti v krvavých podrobnostech. Za sedícím Buddhou je osmipodlažní budova, kterou je možné se dostat až nahoru a podívat se na Buddhovu hlavu.

Radši jedeme dál, čeká nás příjemnější zastávka v Dondře. Tady jsme u majáku na nejjižnějším cípu ostrova. Okolo zářivě bílého majáku bouří moře a nad ním se sklánějí palmy.

Obědváme na pobřeží Indického oceánu v Mirisse. Odpoledne jsme v Unawatuně, kde budeme bydlet poslední tři dny. Pláž je tu krásná, chráněná útesy, snad proto je oblíbená jak u turistů, tak u místních. Jdeme vyzkoušet oceán. Je to nádhera, ale kafe má stejnou teplotu.

13. den

Dnes je den volna. Co to znamená? Nevím, nejsme zvyklí na nicnedělání. Jdeme k moři, koupání je příjemné.

Foto: Srí Lanka, Unawatuna

Na večer je v plánu západ slunce. Je tu velice příjemné místo na pozorování. Skála a u ní místní dagoba. Je nás tu hodně, co pozorujeme, jak sluníčko pomalu zapadá do moře. Na druhé straně vykukuje úplněk. Co takhle vykoupat se při úplňku? Jde se na to. Ve tmě v moři, zvláštní pocit…

14. den

Ráno vyjíždíme do Galle. Čtvrté největší město v zemi je historicky nejzajímavější. Vládli zde postupně Portugalci, od r. 1640 Holanďané a od r. 1796 Britové. Procházka po hradbách by byla skutečně zajímavá, ale úmorné teplo nás z těch hradeb sundalo. Východní část hradeb končí u bašty Point Utrecht nedaleko prachárny a je zakončená 18 m vysokým majákem.

Dojedeme do přímořského střediska Hikkaduwa. Místní pláže patří mezi nejpopulárnější na Srí Lance. Nabízejí zde korálové moře pro šnorchlování, vlny pro surfaře a široké pruhy písku s kavárnami v pozadí, pokud chceme jen sedět a relaxovat. Nabídku na projížďku lodí se skleněným dnem jsem nepřijala a místo šnorchlování volím koupání a relax.

Pak pokračujeme do Unawatuny, po cestě máme možnost si prohlédnout “důl“ na drahé kameny. Výlet je u konce a jsme rádi, že se dosyta můžeme vykoupat.

15. den

Ráno máváme moři a jedeme blíž k letišti. Na trase ještě navštěvujeme výrobu masek a fotíme palmy, jsou zajímavé tím, jak je lidé omotávají lany a pak po nich lezou, aby získali šťávu na výrobu vína “toddy“.

A jsme v hlavním městě Colombu. Nejdříve jsme chtěli zajet do Fortu, ale nebylo nám dopřáno, místní policie právě toto centrum uzavírala a autobus tam neproklouzl. Můžeme si ale prohlédnout radnici s bílou kopulí neboli “bílý dům“ a Velkou mešitu, která je ze všech místních mešit nejdůležitější. Na závěr, abychom se vydali opravdu ze všech sil, jedeme do Pettahu, oblasti s nejrušnějšími bazary.

Odpoledne vše končí, autobus nás veze do Negomba.

16. den

Budíček v půl třetí, nasedáme do přistaveného autobusu k odletu. Letecky Colombo-Amsterdam-Praha.

Poznávací zájezdy na Srí Lanku pořádá CK Karavela, Petrohradská 10, 101 00 Praha-Vršovice.

Autor: Hana Toupalová 

- PR článek -

Článek byl zobrazen 5 840 krát.